Redakční recenze - Dynafit Hoji Pro Tour: Loni se na trhu objevily nové – a řádně propagované – boty značky Dynafit nesoucí ve svém jméně odkaz na Erica Hjörleifsona přezdívaného Hoji. Právě on snesl koncept boty, která má nyní táhnout značku Dynafit. Z loňského Ispa si boty přivezly ocenění Gold Winner ISPO Awards zejména díky specifickému přepínání z režimu sjezd na walk. My jsme se k testovacímu kusu dostali koncem ledna, a měli proto dostatek času botu důkladně otestovat. První pohled řekne mnohé: Hoji Pro Tour jsou designově i řemeslným zpracováním velmi povedené až příchylné a pro leckoho to může být láska na první pohled. Lze na nich hned pozorovat aplikované know-how a zkušenosti výrobce. Velmi funkční, přitom minimalisticky jednoduché (a tedy lehké) mechanismy přezek, uživatelsky přívětivý horní pásek skeletu (upevní i uvolní se jediným pohybem), efektní podešev (rodinné) značky Pomoca. ** Hoji Lock Systém** Co je na nich ale unikátní, je tzv. Hoji Lock System: opět jedním pohybem přepnete z režimu sjezd na režim chůze, a to nejenom tím, že prostě uvolníte komín, ale – jak to aplikuje Dynafit i u jiných svých bot, centrálně uvolníte přezky. V praxi to znamená, že je konec s uvolňováním a zapínáním přezek mezi sjezdy a výstupy. Masivní ovladač na zádi boty (snadno se používá i v rukavicích) způsobí vsunutí vrchního segmentu komínu do zámků v jeho centrální části, čímž se celý komín pevně zafixuje v udávaném sklonu 11°. Celý systém trochu připomíná centralizaci ovládání u některých horských kol, kdy se jediným úkonem přenastaví tlumení vpředu i vzadu včetně polohy sedlovky. Prostě vše na jeden zátah. Pro potřeby sportovců pohybujících se v horách to znamená úsporu času, energie i stresu. A to se počítá. V praxi je potřeba botu bobře naladit tak, aby odpovídajícím způsobem seděla při obou režimech. Nedokážeme garantovat, že se to každému podaří, já jsem si třeba při jízdě na vleku ulevoval povolováním jednotlivých přezek. Samostatnou kapitolou je sklon komínu. 11° není moc, ale odpovídá to záměru boty, jejíž tuhost není nijak brutální, takže lze očekávat, že silám jezdce ustoupí. Alespoň tedy při optimální součinnosti s vnitřní botičkou. Sám bych uvítal sklon větší, při sjezdování s tovární botičkou jsem měl dojem, že spíš než celou holení se do boty opírám jen v horní části komína, přinejmenším do momentu, kdy jsem více zabral. Z obecného hlediska je komfortní nejen ovládání, ale především samotná bota. Už avizovaná šíře 103,5 mm naznačuje, že i široká noha najde uvnitř Hoji patřičný komfort. Šíře boty a vůbec velkorysý vnitřní prostor je prvním z momentů, proč bych botu přiřknul jako primárně stavěnou spíše pro chůzi než pro sjezd. Dostatečný vnitřní prostor zabezpečuje příjemné vnitřní klima a neomezuje průchod krve v cévách chodidla, což dohromady přinese tepelný komfort i v hodně studených podmínkách (vysoké hory). Naopak není vhodný pro ovládání zejména těžších a tvrdších lyží, kdy je potřeba zabírat okamžitě a přesně. Vnitřní botička Jak už to bývá, u primárně skialpových bot výrobce (klient?) preferuje botičky, které se minimálně odrazí na celkové hmotnosti boty. Skialpové boty tedy mají obecně vnitřní botičky méně polstrované založené vesměs na lehkých pěnách obalených textilem. Nejinak je tomu i u Hoji. Výrazně ztuženou partií je jenom vrchní část jazyka, horní límec, pata i zbytek botičky jsou již minimalisticky polstrované – čímž se vracím o tři odstavce nazpět k součinnosti vnitřní botičky se skeletem. Neplatí to zdaleka jen pro Hoji, ale podobně jednoduché vnitřní botičky jsou podle mě obecným nedostatkem v segmentu bot, které aspirují vedle šlapání i na plnohodnotné sjíždění včetně použití širokých a tužších lyží. Opakovaně jsem si ověřil, že poctivá sjezdová vnitřní botička promění skialpovou botu se sjezdovými kompromisy ve výkonné a komfortní náčiní. I Dynafit Hoji Pro Tour při použití s botičkou z klasických sjezdových bot podobný názor jen potvrdila. Díky pevnější a polstrovanější botičce se bota stala univerzálnější a lépe se chovala i sjezdovce a můžeme říct, že teprve takto odhalila svou pravou tvář. Díky této zkušenosti rozhodně nesdílím marketingem předhazovaný názor, že se jedná o botu i pro nekompromisní pro sjezd v těžkých podmínkách. Deklarovaný flex index 120 bych snížil o minimálně 10 bodů, při silném statickém záběru na tuhou lyži můžeme pozorovat i deformaci partií skeletu, jak to známe z bot měkčích. Ne snad že by to Hoji ubíralo na obecné kvalitě, ale je fér přiznat, že ji nemůžeme porovnávat se sjezdovými či freeridovými speciály s tuhostí 130, jak by mohl někdo v tom setrvalém honu na lehkou, plně chodící a přitom nekompromisně výkonnou botu chápat. Nutno dodat, že na trhu je a bude více variant skeletu, Hoji Pro Tour z Grilamidu (tu jsme testovali my), Hoji PX z Pebaxu, a chystá se vrcholná z karbonu. U každé z nich se tuhost může značně lišit. Speed Nose = bez nosu Dynafit obdařil Hoji Pro Tour technologií Speed Nose, což v praxi znamená, že botě odebral přední nos – pero, které slouží pro uchycení do sjezdových vázání. Automaticky lze dovodit, že použití boty je tak omezeno pro vázání pinová. Speed Nose má ale svůj důvod: efektivnější chůzi. Otočný bod je tak posunut blíže noze, podobně jako to mají boty pro běžecké lyže. Při chůzi a ovládání lyže je tedy k dobru kratší páka a z toho planoucí přirozenější pohyb. Jako občasný běžkař jsem rozdíl neidentifikoval, po konzultacích s čistokrevnými skialpinisty jsem se ale dozvěděl, že výstup se Speed Nose může zpočátku dělat technické problémy, ale po nalezení optimální techniky se chůze objektivně zrychlí. Speed Nose také velmi prospěje běžné chůzi bez lyží, kdy se dlouhé pero „neplete“ pod nohama. Naopak si ale musíte přikoupit speciální mačky. Pro sezonu 2019/20 už ale Dynafit připravil i variantu s nosem, která patrně posune sjezdový výkon ještě dále – Hoji Free. Výstup a chůzi obecně značně ovlivňuje rozsah pohyblivosti komínu v režimu walk. Ačkoli na trhu potkáme i vyšší cifry, než je udávaných 55°, rozsah pohybu je zcela dostatečný, a chůze proto plně komfortní. Kdo ji využije? Jak se tedy dá odvodit, botu si netroufneme doporučit těm lyžařům, kteří – řekněme ze 75 a více procent – preferují sjezd. Pro ty budou stále nejlepší volbou boty postavené na základě výkonnostních bot pro sjezdové lyžování obdařené patřičnými technologiemi a doplňky. Ne že by se Hoji nedaly používat pro lyžování na sjezdovce, vůbec ne, jen mají určitý limit pro kooperaci s určitými lyžemi – tvrdší, hodně sportovní lyže (obřačky, ale i tuhé FR lyže) odlehčené boty „nepřeperou“. Ostatně už jen absence pera pro alpská vázání na špičce, tedy kompatibilita výhradně s pinovými vázáními naznačuje, že alpine sekce není tou, kam se míří. DNA značky Dynafit je usazeno někde jinde: spíše než freeridery sjížděče oslovuje ty, kdo se pohybují hlouběji v horách a kombinují chůzi a sjezd častěji a na delších úsecích, než jenom přechod hřebínku od vrcholové lanovky za dlouhatánskou lajnou v zadní straně střediska. Pracujeme-li už jen s touto cílovou skupinou horských sportovců, pak konkrétně Hoji Pro Tour cílí na všechny, kteří si po dlouhém výstupu chtějí sjezd maximálně užít. Tedy ne na skialpové závodníky a notorické milovníky chůze, nýbrž na oněch 50-70 % všech milovníků skitouringu a prašanového lyžování. A pokud nejste náročný sjezdovkový lyžař, může Hoji Pro Tour fungovat i jako jediná bota pro skialp i sjezdovku.
